Kráťovo občasník
V reakci na můj předchozí článek jsem dostat řadu dotazů, jak to vlastně s tím získáním zbrojního průkazu je a jestli to vlastně stojí za to. Na otázku, jestli to stojí za to, si musí odpovědět každý sám. O co já se pokusím v tomto článku je, popsat vám proces získání zbrojního průkazu. Jak moc komplikované to je a také kolik si máte připavit peněz.
Dnes jsem na iDnes narazil na článek o tom,kdy autor popisuje jak snadné je získat zbrojní průkaz, aby se mu, řečeno slovy autora, u pasu houpalo pořádný dělo. Autor članku Artur Janoušek článek vystavěl tak, že v podstatě stačí dojít na policii, přihlásit se na kurz a pak už „jenom“ udělat zkoušky.
Ačkoliv obvykle nejsem zrovna ten, který by chrlil reakce na članky, tohle téma se mě coby držitele zbrojního průkazu a fandy do zbraní, dotklo. I proto jsem se rozhodl napsat tento článek, kde se pokusím uvést na pravou míru některé nepravdy a manipulace.
Pokračovat ve čtení „Zbrojní průkaz získá každy magor – aneb jak iDnes manipuluje davy?“
Svůj deníček si píšu od svého útlého dětství a považuji ho za jeden ze svých nejlepších a nejtrvalejších návyků, které jsem v životě získal. Úplně na začátku jsem si zo psal do sešitů, které jsem ve škole nafasoval a nepovažoval za nutné je používat pro výuku. To mi vyfrželo asi rok, než ho objevila moje sestra a donesla rodičům. Vzhledem k tomu, že jsem zrovna prožíval své období vzdoru, rodiče se o sobě dozvěděli hromadu novinek, a zároveň se ubezpečili o rozsáhlosti mé slovní zásoby, zejména ve směru vulgárních výrazů. Uvědomil jsem si, že takhle to dále nejde, a že musím zaistit svému deníčku alespoň elementární bezpečnost.
Před týdnem mi konečně domů dorazily hodinky Pebble. Projekt, který jsem, stejně jako desetisíce jiných, objevil na Kickstarteru před více než rokem. Koncept hodine, které jsou jakousi prodlouženou rukou mobilního telefonu mě okamžitě zaujal a já přispěl projektu Pebble částkou 150 dolarů a těšil se na to, až hodinky budu nosit na svém zápěstí. Celý koncept vyvolal nejen u mě obrovské očekávání. Po týdnu používání jsem se rozhodl sepsat recenzi.
Jedna z vynikajicích knížek o produktivitě se jmenuje Eat That Frog od Briana Tracyho. Hlavní myšlenka téhle knížky je, že ty nejdůležitější úkoly by měly být řešeny hned jako první věc, kterou se ráno rozhodneme udělat, protože zbytek dne se pak bude jevit jako snadný. Brian Tracy tuhle činnost ve své knize nazývá „snězení žáby“ (ating your frog), k čemu, podle svých slov, došel tak, že „pokud první věcí, kterou ráno uděláte, bude snězení živé žáby, zbytek dne budete trávit s vědomím, že s největší pravděpodobností již máte za sebou tu nejhorší věc, která vás tento den mohla potkat.“
Pokračovat ve čtení „Snězte žábu aneb dělejte ty nejdůležitější úkoly ráno“
Dneska jsem po dlouhé době byl znovu darovat krev a všiml si, že mezi dárci je mnohem více lidí staršího data narození než mladších. Uvědomil jsem si, že dárcům krve hrozí vymření. No a protože na tenhle blog chodí převážně mladší čtenáři, pokusím se drobnou agitaci. Já osobně jsem poprvé daroval krev skoro před jedenácti lety na vojně, kde darování krve znamenalo záruku celodenního válení se na kanapi.
Pokračovat ve čtení „Pojďte darovat krev“