Jak na zbrojní průkaz

V reakci na můj předchozí článek jsem dostat řadu dotazů, jak to vlastně s tím získáním zbrojního průkazu je a jestli to vlastně stojí za to. Na otázku, jestli to stojí za to, si musí odpovědět každý sám. O co já se pokusím v tomto článku je, popsat vám proces získání zbrojního průkazu. Jak moc komplikované to je a také kolik si máte připavit peněz.

Předně je potřeba si uvědomit, že vlastnictví legálně držené zbraně je nejen finančně náročné. Vlastnictví zbraně obnáší i obrovskou zodpovědnost, a to z nejen z hlediska zabezpečení vaší zbraně před zneužitím nebo ztrátou (rodiče dětí si jistě dovedou představit možné následky, kdyby se jejich nabitá pistole dostala do rukou jejich ratolestí), ale také fakt, že od chvíle, kdy jste získali zbrojní průkaz, dostaváte se do hledáčku policie a jakýkoliv průšvih pro vás pak může znamenat ztrátu průkazu a tedy i možnosti vlastnit vaše, ne levné, zbraně.

Ale nechme strašení a moralizování a pojďme se podívat na to, co vlastně obnáší to, abyste si mohli v obchodě koupit svou vlastní zbraň.

Na začátek je potřeba se obrnit velkou trpělivostí a být pevně rozhodnut se do toho pustit. Proces získání zbrojního průkazu a následné koupě zbraně není snadný a už vůbec ne rychlý. V ideálním případě se připravte minimálně na tři měsíce, a to jen administrativního procesu. Ve velkých městech to dokonce může být i déle než půl roku. Ale nebojte, většina z tohoto času spočívá v čekání na termín zkoušky, vydání zbrojního průkazu, nákupního povolení, průkazu zbraně. Jako v každé interakci se státním aparátem, jsou na vše správní lhůty a zejména policie ve velkých městech je důsledně využívá. Já mám štěstí, že spadám pod policii v Kladně, kde většinou úkonů zvládnou na počkání (byť několikahodinové), takže když jsem se rozhodl koupit si pistoli, ráno jsem zaběhl na policii pro nákupní povolení, pak do obchodu a odpoledne jsem měl průkaz zbraně a mohl vyrazit na střelnici. Ale to je spíš světlá vyjímka, ve většině případů budete na vše čekat. Na druhou stranu není kam spěchat – pistoli nebo i jinou zbraň si nekupujete na týden a nejspíš vás bude provázet vaším životem spoustu let.

Ještě pořád chcete „zbroják“? Výborně – jdeme na to. Začněte s tím, že poprosíte svého známého, o kterém víte, že vlastní zbraň, jestli by vás nevzal na střelnici si to vyzkoušet. Jak budu psát dále v tomto článku, není to levná sranda, tak ať víte, co čeho jdete. Můžete o tom číst stokrát, ale praktická zkušenost je nejlepší. Zjistíte, že střelba není taková, jak vidíme ve filmech a pokud kamarád není sebevrah, seznámí vás i se základy bezpečné manipulace se zbraní, která se vám bude sakra hodit nejen u zkoušek, ale i v budoucnosti. Nechte si ukázat, jak se zbraň vybíjí, jak napáskovat zásobník, jak správně mířit. Tohle vše se vám pak bude hodit. Využijte možnosti seznámení se se střelbou jak nejvíce umíte. Pokud máte možnost, vyzkoušejte si více zbraní, a to nejen krátké (pistole, revolvery), ale i  dlouhé. Nechte si ukázat, jak se zbraň rozebírá a čistí. To vše budete muset umět u zkoušky!

Přípravte se důkladně

Pokud se pevně rozhodnete jít do toho, rozmyslete se, jaké skupiny zbrojního průkazu budete chtít. Skupiny zbrojního průkazu jsou neco podobného jako skupiny u řidičáku, ale misto motorky a náklaďáku si volíte účel, pro který budete chtít vlastnit zbraně:

  • A – sběratelské
  • B – sportovní
  • C – lovecké
  • D – výkon zaměstnání
  • E – ochrana zdraví a majetku

Osobně doporučuji jako naprosté minimum skupiny B a E. Skupina E je jasná. Můžu nosit zbraň i mimo střelnici za účelem ochrany zdraví a majetku. Skupina B mi pak rozšiřuje možnost nakupovat libovolné střelivo (u skupiny E můžu nakupovat střelivo jen do zbraní, které vlastním) a věřte mi, že je k naštvání, když vám neprodají náboje na víkendovou střeleckou akci, protože jste si zapomněli průkaz zbraně právě od té zbraně, kterou máte zamčenou doma v trezoru a vytahujete ji jen na střelnici. Navíc brzy zjistíte, že vás nebaví jen stát za střeleckým stavem a střílet do papíru. Že byste rádi zkusili poměřit své schopnosti s ostatními. Jenže na to potřebujete skupinu B. A dodělávat si další skupiny zbrojáku, se vám nebude chtít. A poslední věc je ta, že pokud budete chtít vzít na střelnici své nedospělé ratolesti, nemůžete to udělat bez vlastnictví právě skupiny B nebo C (potřebujete mít k tomu jestě tříletou praxi, tedy být držitelem této skupiny alespoň tři roky). Pokud neřešíte peníze (každá skupina stojí 700,-Kč), popřemýšlejte i nad skupinami A a C. Skupina D není nutná, pokud nebudete v budoucnu chtít pracovat u Městské policie nebo ochranky. Důvod, proč ji vynechat, je skutečnost, že se vám zkracuje platnost zdravotní způsobilosti z 10 let na 5 a vy budete muset chodit 2x častěji k doktorovi a na policii. No a když zapomenete, propadne vám celý zbrojní průkaz.

Pokud máte vybráno, jaké skupiny chcete, musíte jit ke svému praktickému lékaři pro potvrzení zdravotní způsobilosti. Nově teď platí, že doklad o zdravotní způsobilosti přikládáte už při podání zádosti o zkoušku (dříve to bylo až po zkoušce). Doktor vám zkontroluje, že dobře vidíte, nejste barvoslepí, ze zdravotní karty ověří, že nejste vážné nemocní a jste schopni. Pokud si není jistý, může vás ještě poslat na vyšetření psychologem.

Jste schopni? Gratuluji. Vaše další kroky budou směřovat na poštu. Potřebujete kolky. A na policii je prostě nekoupíte. Budete potřebovat:

  • 100,- Kč – přihlášku ke zkoušce,
  • 700,- Kč – za každou skupinu (pokud dáte na mou radu tedy alespoň 1400,- Kč)
  • 200,- Kč – žádost o vydání nákupního povolení (vysvětlím dále)
  • 300,- Kč – výdání průkazu zbraně

Celkem tedy potřebujete kolky alespoň za 2000,- Kč. Nakupte takové, abyste byli schopni „poskládat“ výše uvedené částky. Kolky, naprosto logicky, nelze rozměnit.

Dalším krokem je pak přihlášení ke zkoušce. Vyplníte formulář a odnesete jej společně se stokorunovým kolkem a potvrzením o zdravotní způsobilosti na policii. Policista vám pak řekne kdy a kde se koná zkouška. Nebo vám oznámí, že termín ještě není určen, a že vám ho oznámí později (nejpozději 10 dnů před termínem).

Teď je ten správný čas se začít učit. Musíte se naučit celkem 511 otázek. Některé z nich jsou celkem snadné na naučení se, u jiných je to složitější. V každém případě se to dá naučit, jen je potřeba se tomu věnovat. Pokud máte iPhone nebo iPad, můžete využít aplikaci, kterou jsem vytvořil, a které funguje tak, aby vám pomohla se naučit vše na jedničku. Má implementovaný algoritmus, díky kterému vám pomůže se naučit otázky, které vám dělají problémy a můžete trénovat prakticky kdekoliv. Testy jsou základ a dlouhodobě bývají tím největším sítem mezi uchazeči, proto přípravu nepodceňujte. Myslete na to, že v testech máte šanci udělat maximálně jednu chybu. Druhá chyba znamená stopku na, minimálně, tři měsíce.

Ve stejné době opět vyražte za kamarádem. Nechte si od něj znovu předvést zbraň, jak se s ní manipuluje, jak se rozebírá. Vytáhněte jej opět na střelnici a zkuste si zastřílet. Věnujte tomu opravdu hodně času. Získáte cvik a jistotu a u zkoušky neuděláte, díky nervozitě, zbytečnou chybu.

Pokud nemáte kamaráda, napište mi a určitě se domluvíme. Nebo si zaplaťte přípravný kurz od profesionála. Ideálně vybírejte kurz na střelnici, kde pak budete dělat zkoušku.

U zkoušky

V den zkoušky doražte na střelnici včas a s dostatečným předstihem. Nikdo na vás nebude čekat. Kromě dalších uchazečů se tam potkáte se zkušebním komisařem a zástupci policie, kteří budou dohlížet na regulérní průběh zkoušky a dokonce ji budou nahrávat na video. Je to běžný postup a není čeho se obávat.  Před zahájením zkoušky od vás vyberou peníze. Platí se za použití střelnice a odměna komisaři. Cena za střelnici není pevně dána a pohybuje se od zhruba tisíce korun do dvou tisíc. Odměna komisaři je naopak pevně dána a činí 600 korun. A hlavně: nezapomeňte na něco na psaní. Modrá propisovačka je ideální. Naopak není možné dělat test s obyčejnou tužkou.

První se dělají testy. Dostanete vylosovat papír s testovými otázkami. Máte 40 minut na to, abyste odpověděli na 30 otázek. Času máte spoustu a není potřeba spěchat. Vždy si pečlivě přečtěte otázku a odpovědi. Některé otázky jsou podobné a snadno můžete udělat chybu. Pokud máte hotovo, můžete test odevzdat. Poté, co všichni test dokončí, komisař vyhodnotí správné odpovědi a seznámí vás s výsledky. Pokud jste test nezvládli, tímto vaše cesta na následující, minimálně, tři měsíce končí. Pokud ano, gratuluji. Postupujete do dalšího kola. Uvolněte se, to nejhorší máte za sebou.

Teď vás čeká zkouška z bezpečné manipulaci se zbraní. Nebojte se, většina lidí vyletěla na zbrklost a ne proto, že by neuměli. V podstatě se jedná o jednoduchou část zkoušky, spočívající v předvedení pár úkonů, ale nervozita hraje velkou roli. Uvědomte si, že nemáte šanci na opravu a skutečně platí, že jedna chyba znamená konec hry. Postupujte pomalu a s rozmyslem, nebojte se komentovat co děláte. Není to nic proti ničemu a vám to pomůže.

Vždycky si pamatujte, že ke zbrani přistupujeme jako k nabité. Jakmile ji vezmu do ruky, první, co udělám je, že vyndám zásobník. Bude to taková vaše mantra – „zásobník ven!“ Pak teprve zkontrolovat nabojovou komoru a šachtu.  To bude první, co uděláte. Nikam nespěchejte a delejte přesně to, co po vás chce komisař. Vždy miřte hlavní zbraně do bezpečného prostoru. Budete předvádět ještě pak úkonů, ale pokud budete postupovat v klidu a s rozmyslem, zvládnete to.

Tato část zkoušky se obyčejně dělá s pistolí (nejčastěji ČZ75), opakovací malorážkou a nějakou dvojhlavňovou brokovnicí. Záleží jen na komisaři, jaké zbraně vám vybere. Na malorážce není obecně co zkazit, u brokovnice také ne, jedině si dejte pozor na to, že pokud máte u brokovnice automatické „vyhazováky“ vystřelených patron, zkontrolujte, ze vyhozené patrony nikoho neohrozí.  Rozborka a sborka u malorážky a brokovnice je snadná a prakticky nelze nic pokazit.

Pokud projdete, čekají vás už „jen“ střelby. V závislosti na skupinách pak předvádíte, že se umíte trefit do terče z jednotlivých zbraní. Pro skupinu B a E platí, že se většinou stříli jen z pistole a na 10 metrů. A musíte se trefit do terče. Ano do terče a je jedno kam. Je tu ale jedna „drobná past“. Pamatujete na bezpečnou manipulaci? I tady můžete okamžitě vyletět, pokud uděláte neco špatně. Opět nikam nespěchejte, soustřeďte se a zvládnete to. Upozornil bych ještě na jednu věc. Předtím, než vezmete do ruky zbraň, nasaďte si ochranné pomůcky (sluchátka a brýle). Důvod je takový, že když to neuděláte, hodně blbě se to pak dělá s nabitou pistolí tak, abyste nikoho (i sebe) neohrozili. A jak už víte, za to je okamžitý vyhazov.

Pokud zvládnete střelbu s pistolí, ve většině případů máte splněno. Někdy můžete ještě střílet z malořážky nebo brokovnice, ale pokud máte natrénováno, není potřeba se něčeho obávat. Hotovo? Pak už nezbývá než pogratulovat. Od zkušebního komisaře dostanete potvrzení o složení zkoušky a máte vyhráno. Tedy skoro.

Konečně pro zbrojní průkaz

Teď můžete konečně vrazit pro zbrojní průkaz. Na policii přinesete další žádost a další kolky. Policie přijme žádost a vy budete čekat přibližně měsíc na to, než vám policie vystaví vytoužený doklad. Během té doby si vás důkladně prolustruje a pokud na vás nic nenajde, můžete se radovat. Jste držitelem zbrojního průkazu. Policie vás pak kontaktuje (nejčastěji pomoci SMS), že máte průkaz připravený k vyzvednutí. Konečně!

Tím ale úřední šiml stále ještě není nakrmen. Nejspíš si budete chtít koupit nejakou pistoli, že? A protože samonabíjecí pistole je zbraň kategorie „B“ (neplest se skupinami zbrojního průkazu), potřebujete tzv. nákupní povolení. Za vystavení dokumentu opět zaplatíte kolkem. Tentokrát 200,- Kč. Doporučuji nevyplňovat zbytečně moc údajů na žádosti. Bohatě stačí uvést druh zbraně (např. pistole samonabíjecí).

S tímto dokumentem teprve můžete vyrazit na nákupy. V některém z mých dalších článků se budu zabývat výběrem zbraně, pro nyní jen doporučím, abyste si zbran osahali, jestli vám sedí v ruce a vyhovuje vám, případně si nechte doporučit něco od zkušenějšího kolegy.

S nakoupenou zbraní vaše kroky (máte na to deset pracovních dní) povedou opět na policii, kde zbraň zaregistrujete a dostanete průkaz zbraně. Bude vás to stát dalších 300 korun českých.

A je to! A kolik nás tedy celá tato sranda zatím stála?

  • Správní poplatky – 100,- + 1 400,- + 200,- + 300,- => 2 000,- Kč
  • Příprava – 2 000,- až 4 000,- Kč
  • Zkoušky – 1 600,- až 2 500,- Kč
  • Nová zbraň – např. nový Glock 17/19 nebo ČZ75 – cca 19 000,- Kč
  • Ochranné pomůcky (sluchátka, brýle) – 3 000,-
  • Střelivo – 100 ks (tak hodina na střelnici) – 9×19 – 530,- Kč

Celkem tedy nás tedy získání zbrojního průkazu a prvního nákupu vyjde přibližně na 30 000,- korun.

Tímto tedy naše pouť za získáním legální zbraně končí a začíná další – naučit se zbraň perfektně ovládat, ale to už je jiný příběh. V některém ze svých příštích článků vám zkusím přiblížit, jakou zbraň si vybrat, jaký má dopad vlastnictví zbraně na váš běžný život. Jak funguje dohromady mít zbraně a malé děti v baráku a konečně jak dále zlepšovat své schopnosti se zbraní nebo jaké jsou legální důsledky držení nebo nebej bože použití vaší zbraně.

Napsat komentář