Váš košík je aktuálně prázdný!
Zase ti myslivci…
Je podzim a v celé zemi se konají nebo brzy budou konat hony na volně žijící zvěř. A sociální sítě tím žijí. „Zelení vrazi mají zase jatka,“ jsou z těch mírnějších komentářů. Kde se to zlomilo a proč se myslivost, v minulosti jedna z nejváženějších profesí, stala tou nejvíce nenáviděnou? Dneska to bude hodně osobní, ale slibuji, že se i tentokrát (snad) dozvíte něco nového.
V naší honitbě zvěře není mnoho, ale přesto celý rok tvrdě pracujeme na tom, abychom nějakou zvěř v naší honitbě udrželi. Je to nekonečný souboj mezi přírodou a automobilovým provozem, který je největším škůdcem na zvěři. Ročně pod koly automobilů zahynou desítky kusů srnčí a černé zvěře (a to pouze o které víme) a stovky drobné, kterou nám nikdo ani nehlásí.
Přesto celý rok podporujeme naši zvěř tak, aby měla ty nejlepší podmínky, které jí můžeme nabídnout. Od podzimu do jara zvěři předkládáme krmení, aby se v naší, jak s oblibou říkáváme, urbanizované přírodě uživila. Přes léto doplňujeme vodu do napáječek, protože většina vody, v rámci protipovodňových opatření, musí být odvedena pryč z našeho území. Také opravujeme posedy a krmelce, které nám s oblibou takzvaní „ochránci přírody“ ničí.
Nakupujeme krmení a materiál ze svých ušetřených peněz. Z těch také platíme majitelům pozemků pronájem honitby a zemědělcům pak hradíme škody, která zvěř napáchala. Nikdo nám nic nedá a my vlastně od nikoho nic nechceme.
Pro mě je tou největší motivací vidět, že máme v našem revíru zdravou zvěř, že se jí u nás daří. Že se mi ke krmelci vrací pravidelně zvěř. Že se i přes jatka na silnicích zvyšují počty drobné zvěře a dokonce se u nás objevilo pár kusů koroptví.
Za tím vším je soustavná práce, která není jen o nasypání pár kilogramů zrní, ale také o systematickém tlumení zvěře, která naopak myslivosti neprospívá. Třeba lišky.
Staré myslivecké pravidlo říká, že „liška by neměla odejít bez rány.“ Už naši předkové věděli, že liška je velmi výkonný predátor, a že je potřeba její počty snižovat za každou cenu. Abych to dal do kontextu. Liška ročně spotřebuje až 300 kg potravy, z toho je minimálně 180kg masa. Z toho je pak podíl drobné zvěře (bažanti a zajíci) až 50kg! Zbytek připadá na drobné hlodavce, zejména myši. Dřív se říkalo, že liška za rok sežere až 60 kusů zajíců, ale my dneska počítáme spíše 12 kusů. I to je dost, když si spočítáme, kolik lišek v revíru žije a uvědomíme si, že jejich populace narůstá. Bavíme se o 10-13 ks lišek na 500ha. Optimálně by to měla být jedna liška na 500ha! Jak je to možné? Těch faktorů je celá řada. Tak nejprve ten nejlogičtější. Lišky se málo loví. Myslivců je málo a noví nepřibývají. To je prostě fakt, se kterým se musíme vyrovnat. Ne, že by bylo málo držitelů loveckého lístku, ale ubývá těch, kteří se věnují té skutečné myslivosti, tedy péči o zvěř. Těm kterým není líto si na čekané zradit (vyplašit) zvěř, aby vystřelili po lišce.
Další důvody už spíše souvisí s celkovým stavem naší přírody. Spousta sražené (a neodklizené) zvěře, která se stává vynikajícím krmením pro lišku. Nebo také celoplošná vakcinace proti vzteklině. To vše a spousta dalších věcí ovlivňuje stav naší přírody.
Proto mám radost z toho, že se to pomalu, ale jistě zlepšuje.
I náš myslivecký spolek pořádá společný hon na drobnou zvěř. Obyčejně za jeden hon ulovíme nízké desítky drobné zvěře, zejména bažantů a zajíců. Občas se podaří ulovit lišku a naprosto vyjímečně nám během honu zkříží cestu divoké prase. Ale proč o tom všem mluvím?
Velmi často se stává, že na nás během honu lidé sprostě nadávají nebo dokonce volají policii. Je to smutný odraz toho, jak se společnost od myslivosti a přírody obecně odcizila. Mnozí lidé už nechápou, že hony nejsou jen o zabíjení zvěře, ale jsou nedílnou součástí mysliveckého hospodaření a péče o krajinu.
Chtěl bych proto apelovat na toleranci a pochopení. Hony k myslivosti patří a dělat se musí. Nejde o krvavý sport či zábavu, ale o nutnou regulaci stavů zvěře, bez které by došlo k přemnožení některých druhů na úkor jiných. To by mělo dalekosáhlé následky nejen pro přírodu, ale i pro zemědělství a lesnictví.
Myslivci nejsou krvelační vrazi, ale lidé, kteří celý rok o přírodu pečují a snaží se udržovat rovnováhu v ekosystému. Hony jsou výsledkem celoroční práce a péče, nikoli bezmyšlenkovitým vybíjením. Prosím, než nás budete soudit, zkuste se zamyslet nad celým kontextem naší činnosti a jejím významem pro krajinu.
Na závěr bych rád zdůraznil, že i přes všechny výzvy a nepochopení ze strany veřejnosti, vidíme pozitivní změny. Postupně se nám daří zlepšovat stavy drobné zvěře, vracejí se druhy, které už jsme téměř neviděli. To nám dává naději a motivaci pokračovat v naší práci. Věřím, že s postupem času a s větší informovaností veřejnosti se pohled na myslivost zlepší. Jsme součástí přírody a naším cílem je o ni pečovat a zachovat ji pro budoucí generace. S vaším pochopením a podporou to můžeme dokázat společně.
Categories:
Comments
3 komentáře: „Zase ti myslivci…“
Zacit chci tim, ze te po vice nez peti letech privitam zpet ve tvem vlastnim obcasniku.
A k tematu – slyset jsou vzdy nejvic ti, co krici. Nezamenuj par kriklounu na socialnich sitich s vetsinovym nazorem spolecnosti.Jinak ale mas pravdu – myslivci uz nejsou pro vsechny vitanym sousedem. Neco malo jsme k tomu napsal v komentari k tvemu poslednimu clanku pred peti lety. A vlastne bych to mohl okopirovat. Situace se zmenila jen v tom, ze na vesnicich je min kurniku a tak min lidi ma zajem na tom aby bylo mene lisek. A prasat je vic, posledni tri roky uz se bezne vyskytuji i u nas pred barakem. Bydlim v Praze, a to ne nekde na okraji.
Casy se meni. Jenze myslivci ne. OK, nebudu generalizovat, budu mluvit o tech, ktere znam. Jsou to z nemale casti titiz lide, co pred triceti lety. Jen uz dneska uz poradne nemohou na nohy, zada by jim nedovolila sedet par hodin na posedu, v zime a vlhku. Ale myslivecke sdruzeni drzi v rukou stale pevne a hlidaji, aby se jim do nej nahodou nedostal nekdo, kdo by je mohl ohrozit. Nebo i jen znepokojovat zminkami o tom, ze nektere veci by se daly delat i jinak. A kdyz uz tam nekoho mladyho vpusti, je z nej otrok. To tihle jednotlivci vykonavaji vetsinu z tech bohulibych cinnosti o kterych jsi mluvil. „Stara garda“ uz totiz nemuze. Ale beda aby se mladej ozval s vlastnim nazorem. Od toho ho mezi sebe neprijali. Myslivci, alespon ti co znam ja, se chovaji jako uzavrena sekta. Vsechno vedi nejlepe, s nikym o nicem nemusi mluvit, a pokud s nimi nekdo v necem nesouhlasi, je nepritelem veskere zive prirody. Jakakoliv rozumna diskuse je vyloucena.
Me vubec nevadi, ze myslivci zabijeji zviratka. Zver, kterou zabijeji si z nemale casti sami „vyrobili“. Prikrmovanim a eliminaci predatoru potlacili prirozene regulacni mechanismy a nastoupili na jejich misto. Za me je jejich konicek v poradku. Ale nevnimam je jako spasitele a posledni hraz, ktera prede mnou brani uboha zviratka. Myslivci jsou zajmove sdruzeni. Natolik velke, ze dokazi ovlivnovat zakonodarny proces ve svuj prospech. Budiz jim to prano, ale privilegia casto drazdi. Tohle jeden mysliveckej bal rocne nezachrani. Tam, kde se vubec kona. A cernou kontrolovat nezvladaji. Zly jazyk by rekl, ze proto, ze o ni neni zajem, ekonomicky se to nevyplati a tak je to nevdecna prace, kterou se nikomu nechce delat, ja jsem vstricnejsi, ja myslim, ze je to proste jen nizkym poctem neprestarlych myslivcu.
Mozna se ve svem nazoru mylim, ale na to nemam jak prijit. Myslivci se neprateli zvere, a tim je kazdy, kdo souhlasne nekyve, nemluvi. Za soucasne legislativy nemusi.
A, uz jsme to udelal zase. Jako pred peti lety. Na webu myslivce se o myslivcich vyjadril s nedostatecnou uctou. Ale bys to ty, kdo se (znovu) pozastavil nad klesajici vaznosti tohoto stavu. Na obecnou otazku ti odpovedet neumim. ale muzu pro tebe udelat to, ze ti uprimne napisu, co si myslim ja. I kdyz tusim, ze to neuslysis rad …
Ahoj, máš pravdu, už je to nějaká doba, kdy jsem naposledy něco „ublognul“ – spousta práce a jiné povinnosti. Každopádně děkuji za upřímný názor. Své články píši proto, abych si „vylil srdíčko“, ale hlavně, abych rozproudil diskuzi.
O Tvém názoru už něco vím z minulých komentářů a respektuji je. Dokonce ani netvrdím, že jsou úplně mimo. To, co zmiňuješ je reálný problém a bohužel se nezmění jinak, než generační obměnou. U nás ve spolku (a troufám si neskromně prohlásit, že i částečně díky moji maličkosti) je to naštěstí jinak. Prasat je tak akorát, škodnou tlumíme a obecně se chováme podle mysliveckých zásad.
Ale dotknul bych se jiného tématu – mladí myslivci. Za posledních pár let k nám přišli tři mladí myslivci – u dvou z těch tří pozoruji to, že skoro na nic nemají čas, když je brigáda, ti „šedesátiletí dědkové“ nechybí. Ti mladší jsou, buď v práci nebo mají nějaké rodinné záležitosti. Na jednu stranu je to pochopitelné a optimista ve mně mi říká, že si „nastavují svůj život“, mají malé děti nebo jsou na začátku kariéry a holt priority jsou jinde. Pevně věřím, že když vydrží u myslivosti, tak později to bude lepší. Dokonce máme ve spolku i novou adjuntku, která si u nás dělá praxi. Co tím chci říct je to, že ne všude je to špatně.
A nejsme jediní, kdo to takhle dělá. Znám řadu jiných spolků, kde to funguje stejně. Na druhou stranu, v nedaleké honitbě to je přesně tak, jak říkáš. Tak to došlo tak daleko, že hrstka členů fakticky ukradla honitbu jejich mysliveckého spolku. Takže ano, ne všude je to dobře.
Je faktem, že myslivecké řemeslo se především přenáší z otce na syna a tedy i způsob myšlení a chování se mění velmi pomalu, protože otec si vychoval svého následovníka a vetknul mu svoje hodnoty, takže bude velmi podobně přemýšlet a fungovat. Z venku se k myslivosti jen tak nikdo nežene, proto čerstvá krev, po které tak volám se nekoná. A to je škoda.
Na závěr ještě jednou: Tvůj názor neberu nijak zle a vážím si ho. To, že se neshodneme, ale dokážeme slušně diskutovat je v dnešní době velmi vzácné. Děkuju.
Zacnu od konce – v komunite, ve ktere se bezne pohybuji ja, to je spise bezne. Lide co u sebe bezne nosi zbran jsou v naproste vetsine pripadu ochotni mezi sebou diskutovat klidne a rozumne. Obe strany vedi, ze obe strany maji pro takovy zpusob jednani velmi dobry duvod.
Ale zpet k tematu. Doba se od dob vzniku lidove myslivosti zmenila. Uz zdaleka ne tolik lidi pracuje ve statnich podnicich a v soukromem sektoru si svuj plat musi opravdu odpracovat. Takze nemaji tolik casu na zajmovou cinnost. A taky je toho na vyber vic, nez jen hasici, myslivci, Svazarm a CEDOK. Takze z toho mensiho objemu volneho casu vetsi dil nez driv uplatni nekde jinde. Muzem se bavit o pricinach, ale pro fakt, ze to tak proste je nejsou priciny podstatne. Myslivci se ale uzavreli se do nostalgie po casech minulych, a pokud vubec pripusti problem, tak chybu vidi v okolnim svete. A jak se jim vzdalil realny svet, tak se postupne zpretrhali prirozene vazby se sousedy – a odtud pad prestize jejich stavu.
Nerikam, ze vsude. Netusim, o jak rozsireny jev jde. Rikam jak to vidim ja tam, kam dohlednu. Ale o napeti mluvis ty sam – a to v souvislosti se sdruzenim, kterem si myslis, ze je na tom lepe nez ostatni. Takze to asi bude hodne siroce rozsireny problem.
Odpoved na cast otazek sis ale poskytnul sam. To, ze myslivci maji privilegium zasadnim zpusobem prolamovat vlastnicke pravo vlastniku pudy „obed zadarmo“. Jeho soucasti jsou i povinnosti. A mezi ne patri i lovit v dostatecne mire lisky a cernou. Ano, neni to takova zabava jako hon a ani o to maso nikdo nestoji – ale je to soucast myslivosti. Jen malo smrtelniku muze brat prava cela, ale z povinnosti si vybirat jen co se jim zrovna hodi. Myslivci mohou, a pokud mi to neprilis peclive sledovani soucasne situace dovoluje, zrovna se velmi usilovne brani legislativni zmene, ktera by jejich povinnosti upresnila a ucinila jejich neplneni sankcionovatelnym. Myslivci jsou, neprekvapive, proti. To sympatie verejnosti neprobudi …
Nerikam, ze umim navrhnout reseni. Na to bych musel problematiku opravdu do hloubky nastudovat a na to nemam ani cas ani motivaci. Logicky by se nabizelo, aby s navrhem reseni prisli prave myslivci. Jenze ti, pokud na vztahu myslivcu a soucasneho realneho sveta vidi vubec neco spatne, maji za jiste, ze je to chyba realneho sveta …
Leave a Reply