Reakce na článek o zdiskreditování CD-Audio

Pravidelní čtenáři serveru CDR.cz určite zaznamenali článek o tom, jak vydavatelé chtějí zdiskreditovat audio cd. V článku byly uvedeny zajímavé informace, ale i dost nepřesností, na které byla publikována zajímavá reakce. DJ Mark, který se zpracováním audia zabývá k tomu uvedl ještě pár dalších připomínek..
Přetéct přes strop 0 dB, což je ostrá deterministicky daná hranice digi záznamu, se podaří i při hutném efektování jednotlivých stop mástru jen začátečníkovi – fandovi, který si poprvé hraje s digitálním vícestopým záznamem. To je OK, já když sem s tím začínal sem ten problém měl taky.

Bylo to daný tím, že sem chtěl „velkou“ hlasitost zvuku, ale ono to bez znalosti fíčury zvané „zpracování dynamiky“ nelze. Kdysi jsem nevěděl, že existuje něco jako kompresory , levelery, loudness maximizery, peak limitery atd.. To neví řada lidí, a je to OK – pokud se věcí nezabývají. ALE !! pokud to neví někdo z „nahrávacích studií“, tak je to zatraceně velkej průšvih – přirovnatelnej řidiči autobusu, kterej nezná dopravní předpisy.

Další věc je, že v drtivý většině případů (i já doma, když si hraju :)) se vícestopý originál zpracovává v rozlišení 24bitů a frekvenci 96 kHz, což je co do dynamiky a detailu ohromná rezerva. Můžete se taky setkat s tím, že při pořizování mástr nahrávky se převzorkovává do 32bitového floatu s efektem (matematicky modelované) simulace sycení analogového mgf. pásu. (Např. technologie Steinberg TRUE TAPE). Opět ohromná dynamická rezerva.

Velice choulostivou věcí je pak smixování a převod (render) do rozlišení CD. Tady se dá dost věcí pokazit, ale zase – většina profesionálních vícestopých digitálních systémů a másteringových softů (např. Steinberg WaveLAB) dává požehnaně možností jak tento proces uhlídat aby byl výsledek optimální.

Co se týče výsledné hlasitosti, tak jak popisoval ten člověk na tom cdr serveru – zvednout čistě jenom přidáním gainu může opravdu jen naprostý amatér – pro tenhle účel se totiž většinou použivají DSP procesy souhrnně nazývané LOUDNESS maximizery. Ty pracují na principu komprese dynamiky a výsledného automatického zvednutí úrovně, kdy komprese dle nastavených parametrů zjednodušeně řečeno špičky „uhladí“ v určitém daném kompresním poměru. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak existují directXové pluginy, které to umí . Je to ale warez ! (pozor tedy). Z těch „lidově“ známějších softů bych jmenoval Steinberg MultiBand Compressor, Steinberg Loudness Maximizer, nebo Waves L1 Ultramaximizer+. Pro zvýšenní síly basů třeba Waves MaxxBass.

Potom existujou jako DSP efekty různý „kombajny“ pro tzv. finalizaci záznamu. Třeba laciný (kolem 8000,- kč !!) je rackový Behringer ULTRADYNE, který v sobě sklubuje 6pásmý leveler, exciter, zvýrazňovač stereo báze, basový enhancer a odšumovač. Ze softů je třeba perfektní „kombajn“ Ozone Izotope – ten má vícepásmé zpracování dynamiky, paragrafický EQ, vícepásmý exciter, finalizační reverb, rozšíření stereobáze a ještě další věci – vše v jednom DirectX pluginu. (A k tomu hezkej design a la Star Trek :))

Důležité je, že většina dnešních profi softů umožňuje efekty řadit v reálném čase a v reálném čase slyšet , co to dělá se zvukem, když hnete nějakým tím „knoflíkem“- takže efektovat naprosto nedestruktivně s tím, že až si určíte, tak ten soft provede mixdown – do jiného „WAV“ pochopitelně 🙂

Podtrženo sečteno – ceny těhle SW nejsou zrovna malé, ale dnes už nijak závratné – ve srovnání např. s kvalitním mixážním pultem, odposlechovými bednami (monitory), kondenzátorovými mikrofony, akustickými prostory, apod ….

… takže je asi na snadě otázka, kde je zakopanej pes v té kauze přebuzených CD?

Tolik DJ Mark. Pokud by kdokoliv z vás měl jakékoliv dotazy, rád vám je prý pokusí zodpovědět.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.