Jedná se o velmi častou otázku. Pokud se rozhodnete nosit svou zbraň, měli byste si také zodpovědět otázku, v jakém „stavu pohotovosti“ budete svou pistoli ukládat do pouzdra. V závislosti na konstrukci zbraně, máte několik možností, v jakém stavu ji budete nosit, ale pokud tuto otázku zobecníme, může to být asi takto. Chci nosit svou střelnou zbraň připravenou po stisku spouště okamžitě vystřelit nebo  se chci cítit bezpečnějí před náhodným výstřelem a zbraň nosit nenabitou? Odborníci na sebeobranu mají jasno a doporučují nosit zbraň vždy připravenou k okamžité střelbě. Ale je to opravdu tak jednoduché? A pokud se rozhodnu jejich rady uposlechnout, jak si si mohu být jist, že náhodou nevystřelím a nezraním sebe nebo někoho ve svém okolí? A je to opravdu tak důležité? Na tyto a další otázky se pokusím odpovědět v následujícím článku.

Nejprve si zodpovězme otázku, co je to vlastně to nošení s nábojem v komoře. Aby mohla pistole (a vlastně jakákoliv střelná zbraň) vystřelit, musí být nabitá. To je logické. Co se týče pistole, znamená to, že náboj musí být dopraven ze zásobníku do prostoru, který se jmenuje nábojová komora, která ústí do hlavně v těle pistole. Zároveň musí být nějakým způsobem aktivován úderník, který po stisku spouště udeří na zápalku náboje a dojde k výstřelu.

Aby to nebylo tak jednoduché, rozlišujeme z tohoto pohledu několik konstrukcí:

• Single Action (SA) – Jednočinná spoušť provádí jednu činnost – uvolnění napnutého bicího mechanismu (kohoutu nebo úderníku). Chod spouště v tomto režimu je krátký a lehký. Před každým výstřelem musí být nejdříve napnut bicí mechanismus, ať už ručně, nebo automaticky. Tento typ spouště se vyskytuje u téměř všech dlouhých zbraní a také u některých revolverů a samonabíjecích pistolí.
• Double Action (DA) – tento systém využívá například u nás populární CZ-75. Jak už název napovídá, jedná se o dvoučinný mechanismus spouště.  Z této pistole je možné vystřelit jak s vypuštěným, tak i nataženým kohoutem (tedy jak v jednočinněm módu – SA, tak ve dvojčinném). Typicky to je tak, že pokud máte zbraň v pouzdře, máte kohout vypuštěný. První výstřel vyžaduje tedy více síly na spoušť, ale po prvním výstřelu se zbraň automaticky přebije a kohout je pak už v zadní poloze a pro výstřel je potřeba mnohem menší síly kladené na spoušť. Výhodou je, že ve dvojčinném módu
• Double Action Only (DAO) – Poslední variantou spoušťového systému, který je typický například pro pistole značky Glock, je právě DAO. Aby zbraň mohla vystřelit, musí být úderník nebo kohout natažený. U systému Glock je to  ještě trochu jinak, protože u něj se používá tzv. částečně předepjatý úderník. To v praxi znamená, že uderník se natažením dostane „na půl cesty“ a stiskem spouště je potřeba jej ještě kousek posunout dozadu a dodat mu dostatek energie potřebné pro dostatečně silný úder zápalky náboje a tedy i vystřelení.

Ostatně se podívejte na obrázek níže, kde je názorně vidět, jakým způsobem pistole pracuje.

Jak je vidět na obrázku, náboj je natažením zbraně dopraven ze zásobníku do nábojové komory. Následně úderník udeří na zápalku a dojde k výstřelu. Část energie je pak využita pro opětovné samočinné nabití, závěr putuje směrem vzad, vystřelená nábojnice je vyhozena ven, úderník se natáhne a závěr cestou zpět vyjme další náboj ze zásobníku a dopraví ho do komory. A celý cyklus se může opakovat.

A nyní se oklikou dostávám k původní otázce. V jakém stavu nosit svou zbraň pro sebeobranu. S nábojem v komoře nebo raději ne?

Proč nemít náboj v komoře?

Nejprve zkusím rozebrat obecné argumenty proč nenosit. Prakticky jsou dva. Ten první je bezpečnost. Nenatažená zbraň nemůže vystřelit, a to ani neúmyslně. Druhým argumentem je to, že pokud bych se dostal do situace, kdy je potřeba použít svou střelnou zbraň pro sebeobranu, dramatické nabití, tedy stažení závěru a jeho vypuštění by mohlo odradit útočníka od pokračování útoku.

Oba tyto argumenty se mmohou zdát logické a rozumné. Svým způsobem rozumné i jsou, ale problém vidím v tom, že z taktického hlediska, tedy když se opravdu budete muset bránit, ani jeden z argumentů neobstojí.

Riziko náhodného výstřelu je samozřejmě nulové u nenabité zbraně, to je fakt. Na druhou stranu, lze toto riziko prakticky eliminovat při zachování několika pravidel. Tím prvním a nejdůležitějším je, důsledné nesahání na spoušť zbraně, pokud neplanujeme střílet. Dalším neméně důležitým bezpečnostním předpokladem je, abyste nosili kvalitní pouzdro, které chrání lučík spouště a navíc je z pevného materiálu (např. kydex). Důvody jsem již rozebíral v jednom ze svých předchozích článků, takže se nechci opakovat. Kvalitní pouzdro prostě musí svou konstrukcí zajistit dostatečnou ochranu před náhodnou aktivací spouště. Pak je to ještě jedno pravidlo, které vás úchrání před nehodou, je vlastně celkem jednoduché. Zbraň opouští pouzdro pouze v případě, že ji uklízím do trezoru nebo pokud chci střílet. Když jde z pouzdra a neplanuji střílet, vždy ji musím vybít. Je to tak automatický proces, že nad ním prakticky nepřemýšlím. Jinými slovy, nabitá zbraň je pouze v pouzdře nebo ji držím v ruce zamířenou na cíl s úmyslem vystřelit. Pokud budete dodržovat těchto pár jednoduchých pravidel, nemusíte se bát o svou bezpečnost.

Kromě kvalitního vybavení, je potřeba mít u dostatečný trénink. Nakupte si pár školních  nábojů a ve volných chvílích pravidelně cvičte (říká se tomu suchý nácvik nebo-li sušení). Učte se jak bezpečně manipulovat s vaší zbraní, jak bezpečně a rychle tasit ze skrytého nošení a jak bezpečně zbraň zase uložit do pouzdra. Vždy se před nácvikem, klidně i několikrát, přesvědčte, že máte zbraň bezpečně vybitou, a že používáte jen školní náboje! Já dokonce to dělám tak, že pokud se rozhodnu trénovat, veškeré ostré střelivo zamykám do trezoru a v době nácviku mám venku jen školní náboje, abych omylem nenabil ostrou a vyvaroval se nepříjemnému překvapení.

A co se onoho „dramatického nabití“ týká, zde je to ještě složitější. Je fakt, že některé útočníky by to mohlo zastavit. Ale je  to skutečně tak? Možná ano, ale moje filozofie (a vaše by měla být stejná) je taková, že pokud vytáhnu zbraň na útočníka, musím být připravený střílet. Pokud z jakéhokoliv důvodu doufám, že zvuk závěru odradí útočníka a já nebudu muset střílet, neměl bych zbraň ze svého pouzdra vůbec vytahovat.

S tím se pojí ještě jedna věc. Je to otázka, kolik vlastně mám času na účinnout sebeobranu. Podívejte se na youtube. Najdete tam spoustu videí, kde se někdo bránil útočníkovi se zbraní v ruce. Vždy rozhodovaly sekundy! Zkuste si při vašem nácviku změřit, jak dlouho bude trvat vytažení nabité zbraně z pouzdra a výstřel. A pak to zkuste i s natažením. Když pominu riziko, že se zbraň při spěšném nabíjení může zaseknout, já osobně jsem se nikdy nedostal pod dvojnásobek doby bez natažení. Je to vteřina, ale i ta může rozhodovat.

Ale řekněme, že byste natrénovali tasení zbraně a její natažení tak, že to nebude hrát žádnou roli. Zamyslete se nad tím, že ne vždy budete moci použít obě ruce. Můžete být zraněni nebo budete jednou rukou chránit své blízkě. Co uděláte?

Proč mít náboj v komoře?

Již jsme si řekli, že nejběžnější argumenty pro to, proč nenosit náboj v komoře mají spíše nevýhody než výhody. Tak si to trochu shrňme. Zbraň v pouzdře, která je připravena k okamžité střelbě je pro vás taktickou výhodou. Můžete ji pro svou obranu použít okamžitě, a to i pouze jednou rukou. Někdy v budoucnu sepíšu článek o tom, jaké drilly bude potřeba trénovat, pokud to myslíte se svou zbraní pro sebeobranu vážně. Každopádně teď stačí vědět, že pokud budete nosit nabitou zbraň, budete mosi se bránit rychleji, pro tasení zbraně by vám měla stačit i jedna ruka, a to i tzv. ta slabá (pokud budete zraněni nebo vám situace neumožní použít vaši dominantní ruku). Pro rýpaly je nutné uvést, že zbraň se dá natáhnout i jednou rukou, ale ztrácíte rychlost a mobilitu.

Dalším důležitým aspektem je, že při nabíjení zbraně, obzvláště ve spěchu, může dojít k nějaké závadě a vy nebudete moci se účinně bránit. Vždy je totiž lepší mít nabitou zbraň kde stačí jen stisknout spoušť než ve spěchu a stresu se snažit nabíjet.

Koneckonců, pokud se chcete pokusit odradit útočníka a máte na to dostatek času, vždy můžete zkusit použít varovný výstřel.

Pouze pozor na jednu věc – každá pistole je jiná a vy byste měli respektovat její konstrukční omezení. Co tím myslím? Jedná se o to, jak je ta která pistole konstruována pro nošení v nabitém stavu. Glock má jen jednu možnost, prostě zasunete zásobník, zbraň natáhnete a uložíte do pouzdra. U ČZ-75 vypustíte kohout na bezpečnostní ozub. Tedy do pozice, kdy je kohout zbraně zajištěný proti náhodnému uvolnění a nárazu do zápalky náboje.  Některé zbraně mají pojistku a některé ne. Prostě nastudujte si co nejvíce informací o vaší pistoli, abyste ji mohli bezpečně nosit.

Jak na to?

Pokud jsem vás přesvědčil, že dává smysl nosit svou zbraň nabitou, ale stále si nejste jisti, že je to pro vás a vaše okolí bezpečné? To je v naprostém pořádku. Není potřeba být „vynervovaný“ a bát se, že si ustřelíte tu část těla, kam je namířeno ustí hlavně ve vašem pouzdru. A zejména mužská část populace se může cítit extrémně ohroženě v případě tzv. appendix carry 🙂

Začněte postupně. Nejsem si jist, jestli tento postup aplikoval někdo přede mnou, ale já si na něj přišel sám a přišel mi užitečný, proto se o něj s vámi podělím.

Začal jsem tomu říkat „polo-nabitá pistole„. O co se jedná? Princip je takový, že z počátku jsem nosil zbraň nataženou, ale bez náboje v komoře, takže i kdybych omylem stiskl spoušť, zbraň by nevystřelila. Na druhou stranu, jsem si každý večer mohl ověřit, že stav natažené zbraně zůstal takový, jaký byl ráno před odchodem z domu.

U Glocka jsem to například udělal tak, že jsem nejprve pistoli natáhl a teprve pak jsem vložil do pistole zásobník. Takto jsem pistoli nosil tak dlouho, dokud jsem si neověřil, že je bezpečné ji nosit nataženou. Teprve, když jsem si ověřil, že se mi nikdy nepovedlo „vystřelit“, začal jsem nosit zbraň opravdu nabitou.

Věřím, že tento postup je rozumně bezpečný a zajistí dostatečnou důvěru v bezpečnost zbraně a hlavně sebe při nošení zbraně. A hlavně být připravený bránít sebe a své blízké opravdu každý den.