Linux – Jiří Kratochvíl

How to keep clean your Docker?

Jiří Kratochvíl — Thu, 18 Dec 2014 14:24:03 +0000

I’ve been playing around with Docker, perfect platform for developers and sysadmins to build, ship, and run distributed applications. It is cool – there is lot of possibilities how to use it to get my things done.

After playing with Docker, I’ve realized that my disk is running out of all my hard drive space so I started to investigate where my gigabytes went. Docker uses for running containers lot of images which could have about 1 gigabyte. And I had there a lot of images and most of them were stopped, untagged and useless.

But removing then manually takes some time and it is boring. Additionally Docker does not have any built-in commands for cleaning stopped containers and untagged images, so I put together some of command to do it my way.

Remove all untagged images

I had bunch of images that were not tagged. You can remove all untagged images using this command:

docker images | grep "^" | awk -F$' ' '{print $3}'

This works by using rmi (docker command deleting docker image) with a list of image ids. To get the image ids we call docker images then pipe it to grep "^". The grep will filter it down to only lines with the value ”” in the repository column. Then to extract the id out of the third column we pipe it to awk '{print $3}' which will print the third column of each line passed to it.

Remove all stopped containers

To do it, you can simply execute this command:

docker rm $(docker ps -a -q)

This will remove all stopped containers by getting a list of all containers with docker ps -a -q and passing their ids to docker rm. This should not remove any running containers, and it will tell you it can’t remove a running image.

Instalace Oracle XE na 64 bitovém linuxu

Jiří Kratochvíl — Thu, 03 Dec 2009 22:36:24 +0000

Když jsem instaloval na svojí pracovní stanici operační systém, rozhodoval jsem se mezi tím, zda nainstalovat 32-bitové jádro nebo 64-bitové. Nakonec padlo rozhodnutí pro 64-bitové jádro, protože jsem si říkal, že budu mít systém na špici technologického vývoje, nebudu se dlouhou dobu muset starat o nějaké zásadní upgrady atd. Jak já se spletl! 64-bitové jádra prostě nejsou podporovány dodavateli software a já skoro při každé instalaci lituji svého rozhodnutí jít do 64-bitového systému.

Nejinak tomu bylo v případě, kdy jsem si chtěl nainstalovat Oracle XE. Na webu Oracle je pěkný návod, podle kterého vše vypadá jednoduše, jenže vše je jinak.

Problém je opět v tom, že náš sysrém není v seznamu podporovaných architektur. Co tedy s tím?

Nejprve si musime nainstalovat 32-bitové knihovny:

sudo apt-get install libc6-i386

Dále budeme potřebovat následující soubory:

 
wget http://oss.oracle.com/debian/dists/unstable/main/binary-i386/libaio_0.3.104-1_i386.deb
wget http://oss.oracle.com/debian/dists/unstable/non-free/binary-i386/oracle-xe-universal_10.2.0.1-1.1_i386.deb

Až budeme mít soubory stažené, začneme tím, co nás trápí. Musíme donutit náš systém, aby akceptoval balíček pro 32-bitový systém. Začneme s tím, že zkusíme nainstalovat balíček jentak. Pokud máme 64-bitový systém, nepůjde to:

sudo dpkg -i libaio_0.3.104-1_i386.deb

dostaneme chybu:

sudo dpkg -i libaio_0.3.104-1_i386.deb
dpkg: chyba při zpracovávání libaio_0.3.104-1_i386.deb (--install):
 architektura balíku (i386) se neshoduje se systémem (amd64)

Instalaci provedeme následne:

dpkg -i --force-architecture libaio_0.3.104-1_i386.deb
dpkg -i --force-architecture oracle-xe-universal_10.2.0.1-1.1_i386.deb

Pak už je to jednoduché.

sudo /etc/init.d/oracle-xe configure

Je potřeba upravit buď v /etc/profile profil pro všechny nebo v ~/.bashrc profil jen pro sebe.

ORACLE_HOME=/usr/lib/oracle/xe/app/oracle/product/10.2.0/server
PATH=$PATH:$ORACLE_HOME/bin
export ORACLE_HOME
export ORACLE_SID=XE

export PATH

A to je vše. Nakonec to není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Rozchození DVB-T tuneru MSI Mega Sky 580 v Linuxu

Jiří Kratochvíl — Tue, 20 Feb 2007 09:12:12 +0000

Nedávno jsem si koupil usb tuner MSI Mega Sky 580. Jedná se o zařízení pro příjem digitální televize (více info tady.), které lze bez problémů využívat pod operačním systémem MS Windows, ale v systému GNU/Linux je to složitější. A protože mi to dalo zabrat více než 10 minut, považuji to za složitý proces, který radeji blognu, aby zůstalo zachován, navzdory mé skleroze

Podotýkám, že postup, který je zde uváděný je vyzkoušen a provozován v Ubuntu 6.06 (Drapper Drake), ale s mírnými obměnami je jej možné použít i v jiné distribuci.

Na teď už jdeme na do. Začneme s tím, že usb tuner zasuneme do USB portu. Potom zkusíme něco takového:
lsusb
Mělo by být vidět něco podobného:
Bus 005 Device 006: ID 0db0:6970 Micro Star International Bus 005 Device 002: ID 0409:0059 NEC Corp. HighSpeed Hub Bus 005 Device 001: ID 0000:0000 Bus 001 Device 004: ID 03f0:7204 Hewlett-Packard DeskJet 36xx Bus 001 Device 001: ID 0000:0000 Bus 004 Device 001: ID 0000:0000 Bus 003 Device 001: ID 0000:0000 Bus 002 Device 005: ID 05a9:8519 OmniVision Technologies, Inc. Bus 002 Device 004: ID 1120:f0f0 Bus 002 Device 001: ID 0000:0000

Pokud máte to, co je na prvním řádku, také ve svém výpise, máte už skoro vyhráno.

Následně je potřeba provést instalaci ladících utilit pro DVB-T, vývojových balíků apod.
# sudo apt-get install libcap-dev libavcodec-dev mercurial dvb-utils libdc1394-13 libvorbisenc2 libgsm1 dvb-utils linux-restricted-modules-386 linux-restricted-modules-common

Poté je potřeba pridat balicek, bez nehoz by nebylo mozne kompilovat moduly do jadra:
# sudo apt-get install build-essential linux-headers-`uname -r`
stáhneme si zdrojáky ovladačů pro tuner, které následně přeložíme a nainstalujeme
# hg clone linuxtv.org ... # cd v4l-dvb
Pote, co stahneme zdrojáky, je potřebné upravit verzi jádra v souboru v4l-dvb/v4l/.version, kde je je parametr KERNELRELEASE. Tento parametr je potreba upravit na hodnotu vystupu z “uname -r”. Pote pokracujeme kompilaci.
# make # sudo make install
Poté se provede instalace firmwaru pro MSI. Stáhněte soubor dvb-usb-megasky-02.fw, který nakopírujte do adresáře
/lib/firmware/$(uname -r)/

Následně už je nutné jen zavést modul do paměti:
# modprobe dvb-usb

Až mi příště vyjde čas, popíšu zde, jak a jaký software je vhodný pro používání ke koukání na digitální televizi.

OS/2 je po smrti!

Jiří Kratochvíl — Fri, 15 Jul 2005 12:58:33 +0000

Je to tak milí Watsoni. OS/2 je mrtev. A kdo že je jeho vrahem? Jeho vlastni otec IBM.

23. prosince 2005 je posledni den, kdy bude OS/2 k zakoupeni. Technická podpora k tomuto operačnímu systému bude trvat do 31.12.2006.

Zamáčkněme slzu – pro mnohé z nás to byl první “konečně pořádný” operační systém, který bohužel svým agresivním marketingem zabil jeho společný tatínek Microsoft. I přesto, že je OS/2 dnes oficiálně popraven, musím říct, že zanechal na poli IT velkou brázdu, vždyť se držel neuvěřitelných 20 let!

A co si mají počít stávající uživatelé? IBM vzkazuje: Přejděte na Linux!

Zkušenosti s přechodem na linuxové jádro 2.6

Jiří Kratochvíl — Sun, 04 Jan 2004 16:27:14 +0000

Na serveru ROOT.cz jsem objevil zajímavý článek, kde je popisován přechod z Linuxového jádra verze 2.4 na 2.6. V článku jsou shrnuty trable autora a snaží se upozornit na chyby, kterých se on dopustil. Všem, kteří plánují přechod na nové jádro doporučuji přečíst.

Kiss technology krade?

Jiří Kratochvíl — Sun, 04 Jan 2004 11:17:32 +0000

Tak jsem se někde dočetl, že se společnost Kiss Technology až přespříliš “inspirovala” populárním přehrávačem multimedií pro Linuxové operační systémy, který se jmenuje MPlayer.

Společnost Kiss Technology se zabývá vývojem stolních DVD a DivX přehrávačů. Jejich “vnitřnosti” jsou založeny na bázi nějakého Linuxu a můžu říct, že se jedná o opravdu dotažený kousek “vybavení domácnosti”. Vše vypadá v pořádku, takže kde je tedy probhlém?

Problém je v tom, že Kiss technology si pochopitelně svůj SW nenapsala sama, ale použila již existující programové vybavení. At už se jedná o operační systém tak i přehrávač multimedií. Že si vývojáři Kiss vybrali MPlayer, není nic překvapujícího. Podle mě totiž neexistuje lepší.

MPlayer vs. Kiss

Určitě je to pro vývojáře Mplayera velké zadostiučinění, že se jejich “dětátko” takhle masově používá. Jenže to, co by naštvalo asi každého, je to, že výrobce stolních přehrávačů tento software prostě ukradl. Nikde totiž neexistuje hláška o původních autorech programového vybavení. No a aby toho nebylo málo, výrobce ještě porušil licenci GNU/GPL a to tím, že neposkytl zdrojové kody od svého výrobku. Více informací (hlavně ty technické) se dozvíte na stránkách MPlayeru

A aby to nebylo úplně všechno, zjistilo se, že přehrávač KISS obsahuje i kod MAD (libmad) a opět bez zdrojáků a jakéhokoliv označení původního výrobce.

Nejsem z toho nadšený a doufám, že vývojáři MPlayera z toho vyvodí patřičné důsledky, protože I krádež myšlenky je krádež

Více informací: MPlayer

Recenze: Mandrake Linux 9.1 GPL set

Jiří Kratochvíl — Thu, 13 Mar 2003 12:31:35 +0000

Koncem minulého týdne vyšla ostrá verze Mandrake Linuxu 9.1. Uživatelé této bezesporu kvalitní distribuce se na ni těšili a nutno říct, že oprávněně. Sám jsem ji nainstaloval a chvilku testoval. V dnešním článku bych vám rád přinesl pár postřehů mých, ale i ostatních

Instalace Mandraku probíhá bezproblémově, instalační program byl zcela přepsán pod Xka. Jestli to byl správný krok nechám na posouzení každého z vás. Ovšem já ho vítám.

Instalace je moc pěkná, sloupec s kroky instalace mohl být propracovanější. Ve vstupních polích instalačního programu stále nefunguje Backspace, místo něj je nutné používat Delete.

Překvapilo mě, že update distribuce z 9.0 na 9.1 trval skoro dvě hodiny, zatímco čistá instalace byla hotova za bezmála 45 minut.

Takzvané billboardy, které se zobrazují počas kopírování souborů, jsou pěkné a vkusné, ale co se mi nelíbilo, je to, že se stále opakovaly a texty byly špatně formátvány(překrývaly se). Tady nevím, čím to bylo, ale svedl bych to na špatnou lokalizaci.

Instalace je hotova a tak se vrhněme na postřehy při používání Mandraku.

První co mě bootu Linuxu, a nejem mě, překvapilo, bylo to, že nešel zvuk. Nakonec se ukázalo, že šlo o ztlumenou hlasitost v aumixu. Chybička drobná a zbytečná.

Udajné problémy se supermountem v 9.0 nabyly v 9.1 ještě vetších problémů a nefunguje vůbec. Nejvíce problémů je s vypalovačkami přes emulované SCSI rozhraní.

Defaultní téma Galaxy je velmi povedené, které je mnohem vkusnější a praktičtější než původní Keramic.

Toť pro začátek vše, MDK 9.1 nebýt těchto problémů je celkově velmi provedné, excelentně je také vyvedeno MDK Control Centrum.

A resumé? Povedená distribuce, která by si zasloužila opravit těch pár bugů a má právo hrdě se hlásit mezi nejlepší distribuce Linuxu.

Pozn. Autor není objektivní. Sám používá Mandrake od verze 7.2

Jak je to doopravdy se společností MandrakeSoft?

Jiří Kratochvíl — Thu, 30 Jan 2003 09:30:05 +0000

Na internetu se objevili zvěsti, že společnost MandrakeSoft krachuje, obpůrci svobodného softwaru tvrdí, že takto dopadnou i ostatní společnosti kolem Linux a Free Softwaru obecně. Podívejme se společně na to jak to doopravdy je a co tvrdí zástupci společnosti MandrakeSoft.

27. ledna 2003 bylo od francouzského soudu obdrženo rozhodnutí, že spolecnost MandrakeSoft získala šestiměsíční ochrannou lhůtu, během níž je chráněna proti pohledávkám věřitelů. Tato lhůta slouží k tomu, aby se mohla společnost snažit najít obchodní model, který by společnosti umožnil pokračovat ve své další činnosti. Soud jmenoval správce, jehož ukolem bude pomoc společnosti během tohoto procesu.

„Společnost MandrakeSoft tyto zprávy považuje jako pozitivní a mělo by pomoci k tomu, aby se společnost posáhla pozitivního výsledku během tohoto procesu“, uvedl tiskový mluvčí společnosti.

Mluvčí společnosti MandrakeSoft ještě děkoval všem, kteří si podpořili společnost zakoupením krabicového balení systému Mandrake nebo zakoupením členství v MandrakeClubu. Mluvči společnosti přímo uvedl: „Vaše podpora umožňila, že společnost MandrakeSoft vstoupila do soudního řízení plna optimismu, že naše společnost opět získá silné postavení na trhu“

Osobně si myslím, že společnost Mandrake bude mít velký problém se znovu získáním nějakých hospodařských výsledků. Osobně vidím problém v tom, že komunita kolem Linuxu není zvyklá platit za software, který kupuje. Linux Mandrake je zaměřen právě na domácí uživatele, kde se ovšem setkává s nevelkou ochotou platit.

Dále se mezi uživateli objevuje názor, že by si klidně členství v klubu objednali, ale zdá se jim, že $60 za rok je hodně, a že by brali i nějaké minimální členství třeba za polovic.

Držme společnosti Mandrake palce, protože pokud se společnost opět postaví na nohy, bude to jen další důkaz toho, že model Open Source a Free software funguje. Pochopitelně nemám strach o budoucnosti samotné distribuce Mandrake. Pokud by došlo k nejhoršímu a MandrakeSoft by se položil, určitě by stovky vývojářů dále pokračovali na vývoji této bezesporu kvalitní distribuce, která jako první ukázala světu, že i správa počítače se systémem Linux může být jednoduchá a intuitivní…