… škoda len že tie psychotesty fakt nie sú robené o čosi zodpovednejšie, aby tie primitívne napnuté bicepsy nemali nožnosť ešte aj naťahovať záver a stláčať kohútik …
Můžeš trochu blíže specifikovat koho tím myslíš?

Musím vás zklamat. Pro drtivou většinu vojáků základní služby to byl ztracený čas, a pokud nebudu počítat těžkou techniku, rozhodně nevystřídali x zbraní, a zhusta toho ani moc nenastříleli. Já na střelnici dám desetinásobek toho, co jsem nastřílel na vojně. Výjimkou je můj kamarád, který ve střelbě reprezentoval svůj útvar. A ta manipulace, ta vychází z vojenských předpisů, které vycházejí z toho, že voják je debil. Ostatně, ani příslušníci Policie nemají automaticky ZP.

… škoda len že tie psychotesty fakt nie sú robené o čosi zodpovednejšie, aby tie primitívne napnuté bicepsy nemali nožnosť ešte aj naťahovať záver a stláčať kohútik …

Rafael: Zajímavý pohled – na druhou stranu na vojně (pokud se bavíme o ZVS) jsme byli se střelivem vždy pod trvalým dozorem velitele.

Podle mě je opravdu něco jiného vojna a nošení zbraně na veřejnosti, její vlastní uchovávání mimo zbrojní sklady atd.

Současná legislativa mi přijde ok – zejména premisa „must issue“ – tedy pokud splním vše potřebné, policie ZP musí vydat. Jediné, s čím si nevím rady, jsou povinně-nepovinně psychologické vyšetření. Podle mě naprosto k ničemu a jen tahají peníze z žadatelů. Ale to už je jiný příběh.

Zdravím Vás Petře, děkuji za zpětnou vazbu a vysvětlení onoho (pro mě překvapivého nárůstu návštěvnosti). Vězte, že můj blog, na který píšu pouze pro svou potěchu (bez nároku na honorář a bez reklam) a primárně slouží jako můj kanál pro mé známé v mém okolí. I z tohoto důvodu mě neprve vyděsil takový nárůst návštěvnosti, kdy se mi hlavou honilo, jestli na mě někdo páchá útok typu DoS, a pak celkem mile překvapil. Vzhledem k tomu, že návštěvnost plynula primárně z FCB, a pak také z Twitteru, očekával jsem, že článek zaujal. A jak to tak vypadá, tak nejspíše nejvíce zaujal vaši „uzavřenou střeleckou skupinu“, kde jsem sklidil dostatečnou vlnu posměchu. Škoda, že nejste dostatečně konkrétní v tom, jestli je to kvůli onomu domnělému plagiátorství nebo nesouhlasíte z žádným z mých článků, které jsem na svém blogu publikoval.

K tomu plagiátorství – vězte, že ve svých tématech, mám řadu námětů – někdy to probíhá i tak, že čtu nějaký článek na webu a řeknu si, že tohle téma by stálo za to nějak rozepsat nebo jen transponovat z (většinou U.S. světa) do našeho, českého, rybníčku. Zaznamenám si téma (někdy jen nadpis, někdy i osnovu, někdy originální znění). A pak, když je nálada a čas, se do toho pustím. Nejinak to bylo v případě tohoto článku. Koncept jsem si uložil v létě 2015 do svého poznámkového bloku a zapomněl na to. Teprve teď, kdy jsem na popud svých známých začal publikovat své články veřejně, jsem vydal i tento. Zdroj už jsem neměl a vzhledem k tomu, že článek jsem z velké časti přepsal, jsem to nepovažoval za nutné (opět-můj blog měl návštěvnost max nizké stovky návštěvníku v den publikace článku, jinak víceméně jednotky). Každopádně uznávám, že zdroj je vhodné uvádět a děkuji za link – doplním ho.

Věřím tomu, že když jste obsah mého blogu označil za „ubohý plagiát“, určitě doložíte i ostatní odkazy na publikované články, zatím totiž jsem si naivně myslel, že jsem je psal já, a že vycházejí z mých, ne krátkých, zkušeností.

Mám totiž takový hloupý zvyk – pomáhat lidem zlepšovat se v oblastech, kterým rozumím. Možná právě proto přednáším na spoustě akcích a konferencích (a to jak v čechách, tak i ve spojených státech), vedu kurzy a v neposlední řadě snažím se publikovat na webu. To vše bez nároku na honorář a ve svém volném čase. A tohle není nic jiného – vidím, že je poptávka po nějakém tématu? Proč nepřispět svou troškou do mlýna? Vaše „uzavřená skupina na (můjtybože) Facebooku“, je jistě velkou autoritou, tak snad nějakou vlnu posměchu za chybějící odkaz přežiju.