Dneska jsem po dlouhé době byl znovu darovat krev a všiml si, že mezi dárci je mnohem více lidí staršího data narození než mladších. Uvědomil jsem si, že dárcům krve hrozí vymření. No a protože na tenhle blog chodí převážně mladší čtenáři, pokusím se drobnou agitaci. Já osobně jsem poprvé daroval krev skoro před jedenácti lety na vojně, kde darování krve znamenalo záruku celodenního válení se na kanapi.

Před nedávnem jsme se s manželkou dohodli, že budeme chodit společně dávat krev v našem novém bydlišti. Ona se ihned zaregistrovala a já na to zapomněl. Dopadlo to tak, že ji začali zvát, ale já stále nebyl schopen zavolat na transfuzní stanici a říci jim, že bych rád daroval krev. Zhruba před měsícem jsme se o tom znovu bavili a já konečně zavolal na transfuzní stanici kladenské nemocnice. Tam jsem sestře na telefonu nadiktoval své údaje jako je adresa, telefon, krevní skupina s tím, že mi přijde domů pozvánka.

Minulý týden jsem ve schránce našel „koresponďák“, ve kterém mě zvali na odběr krve. Dnes ráno jsem tedy vyrazil směrem do nemocnice připravený nechat si „pustit žilou“. Důležitá informace je ta, že před odběrem se musí držet lehká dieta, kdy se nesmí den předem jíst žádná tučná jídla, ale v žádném případě se nesmí hladovět. Důležitý je dbát(alespoň pár dní před tím, než vyrazíte darovat krev) také na pravidelný přísun tekutin (alespoň dva litry denně).

V každé transfuzní stanici to chodí v principu stejně. Přijdete, dostanete kelímek na moč, svojí kartu dárce krve. Odskočíte si na záchod, kde naplníte přidělený kelímek a vyrazíte na vyšetření. Pokud jdete poprvé, vyšetření je samozřejmě důkladnější, ale jinak vám vezmou trochu krve na krevní obraz (většinou se bere pomocí speciálního přístroje z bříška prstu), což je trochu nepříjemné, ale nebolí to. Mezitím vyplníte dotazník, kde odpovíte na pár otázek, jako třeba, jestli jste si nenechali v poslední době dělat piercing apod. Dalším krokem je vyšetření lékařem, který změří tlak, „poslechne si“ a tak vůbec.

No a pak přijde to hlavní – jdete „na jehlu“. Prakticky všude se krev odebírá v takové polo-sedu/polo-lehu na pohodlném křesle. Šikovná sestřička zavede jehlu, která je sice o něco silnější, než je člověk zvyklý z běžného odběru krve, ale není to tak strašné. Nyní je to na vás. Naplnit sáček svou vlastní krví. Bohatě stačí pumpovat svíráním a otevíráním pěsti ruky, ze které dáváte krev. Přečtete si noviny a ani ne za deset minut je sáček plný. Na poprvé doporučuji vstávat pomalu, protože přeci jen vám chybí půl litru krve, což je přibližně 10% celkového množství.

Pak si ještě dejte svačinu a můžete vyrazit domů. Celá procedura nezabere déle než hodinu a největší bolest zažijete při strhávání náplasti. Nebojte se a zkuste se zeptat v nemocnici, která je poblíž vašeho bydliště, uvidíte, že vás přivítají s otevřenou náručí. Nikdy totiž nevíte, kdy budete potřebovat krev vy.

Pokud vás budou zajímat podrobnosti, zajděte na web Daruj krev